Veterinární péče

24. května 2008 v 11:51 |  :) POTKANI


Stejně jako všechna ostatní domácí zvířátka vyžaduje i potkan určitou zdravotní péči. Pokusím se nyní shrnout zásady preventivního ošetřování, nejčastější nemoci potkanů a postup při jejich léčení.


I u potkanů platí, že prevence je nejlepší léčba. Proto si všímáme zdravotního stavu již ve chvíli, kdy si zvířátko vybíráme, a to ať už u chovatele nebo ve specializovaném obchodě. Na co se tedy zaměřit?

V prvé řadě na celkový postoj zvířete. Podíváme-li se na potkana, neměl by být v klidu nápadně shrbený, při pohybu by neměl kulhat nebo se potácet, naklánět na stranu apod.


Kůže a srst je dalším důležitým indikátorem zdraví. Kůže by měla být pružná, bez šupinek a stroupků. Neměli byste najít žádné bulky nebo otevřené rány (abscesy). Ojedinělý malý škrábanec nebo stroupek může být způsoben při hře mezi sourozenci a není důvodem ke znepokojení. Pokud však má zvířátko stroupků na kůži více, případně lysá místa v srsti, zvažte, zda jej skutečně chcete i s rizikem vleklých zdravotních potíží.
Srst by u standardního potkana měla být zhruba všude stejnoměrně hustá, tedy bez lysých míst. Nekupujte potkana, který má srst zježenou nebo nápadně hodně potřísněnou výkaly kolem konečníku. Poněkud jiná je situace u rexů, double rexů a fuzz potkanů.


Oči by měly být jasné, bez výtoku; uši rovněž tak.


Chování zvířátka je velmi důležitým ukazatelem zdravotního stavu. Zdravý potkan je aktivní, projevuje známky zvědavosti. Pokud zvíře sedí v koutě, je nafouklé nebo naježené (viz výše), dejte si pozor.
Mírný průjem u nově zakoupeného potkánka je většinou projevem stresu a měl by se v krátké době upravit.


Dýchání by mělo být přiměřeně klidné a neslyšné (potkan se nadechne asi 125krát za minutu), opakované kýchání nebo chroptění, namáhavé dýchání nebo vlhký nos - toto vše signalizuje, že něco není v pořádku.


Pravidelná preventivní péče
Jejím základem je samozřejmě hygiena, ovšem nikoliv přehnaná. Podestýlka - nejlépe ta z kukuřičných vřeten, lze použít i hobliny nebo určité druhy hygienického steliva pro kočky - by se měla vyměňovat přiměřeně často. V praxi to znamená cca obden vybírat vlhkou a znečištěnou podestýlku v místech, kam chodí zvířátko na záchod a pod napáječkou. Celou podestýlku měníme zhruba jedenkrát za 7 - 10 dní.
Mezi preventivní úkony související s hygienou patří také koupání a stříhání drápků. Obě tyto procedury potkánci obvykle nemilují, proto je provádíme pouze v případech, kdy je to nutné. Zkracování drápků je obvykle nutné tehdy, nemá-li zvířátko možnost brousit si drápky pohybem po drsném povrchu. Přerostlé drápky je potřeba zkrátit, aby se předešlo poranění potkánka (při drbání) i majitele (škrábance jsou docela nepříjemná záležitost). Použijeme nejlépe kleštičky na nehty, v horším případě manikurní nůžtičky. Obtížnost provedení úkolu je přímo úměrná živosti potkana, lépe je zkracování provádět ve dvou (jeden drží, druhý stříhá). Středem drápu vede růžová živá tkáň, dejte si pozor a potkana do ní nestřihněte, hrozí silné krvácení a infekce; raději ustřihněte o něco méně drápku.
Potkana koupeme pouze pokud je silně znečištěný, páchne, nebo pokud je to součást léčby předepsané veterinářem. Někteří potkani mají koupání rádi, moji ale ne. Potkana je nejlepší koupat ve vaně (naděláte si míň nepořádku), někdo preferuje lavor nebo umyvadlo, je to třeba vyzkoušet. Na dno dejte kus látky (ručník nebo hadru), aby mu to neklouzalo. Napusťte do vany trochu vody, potkana namočte a namydlete troškou šamponu (protože potkana nemyjete často, druh není podstatný, osobně bych doporučila spíš šampon pro psy). Důkladně namydlete a poté opláchněte vzpouzejícího se a vřískajícího ukřivděnce. Zvíře osušte a držte nějakou dobu v teple, aby se předešlo nachlazení. Nenamáčejte potkanovi hlavu, aby mu nenatekla voda do uší.
V rámci běžné zdravotní péče je také dobré kontrolovat hlodáky. K prevenci jejich přerůstání (rostou neustále) je dobré podávat tvrdé pečivo.


Nejčastější zdravotní problémy
Předem bych ráda upozornila, že pokud máte pochybnosti o zdravotním stavu svého potkana, zkuste si nejprve projít některé z dostupných internetových stránek, navštívit diskusní fóra či přímo kontaktovat zkušeného chovatele. V každém případě doporučuji navštívit veterináře, je vždy lépe zaplatit nějaké peníze za radu veterináře, než něco zanedbat a potom si to vyčítat. Nejčastější jsou onemocnění dýchacího ústrojí, kožní problémy a bohužel nádory.


Porfyrin je organická sloučenina, produkovaná Harderovou žlázou (slzná žláza třetího víčka uložená ve tkáni očních spojivek). Sekret této žlázy má podobnou barvu jako krev. Objevuje se okolo očí a nosu. Často způsobuje u chovatelů paniku. K té však není vždycky důvod. Občasný slabý výskyt porfyrinu je u potkanů normální. Objevuje-li se však pravidelně nebo trvale ve velkém množství, měl by starostlivý chovatel zpozornět. Zvýšené vylučování této látky se totiž objevuje u potkanů, kteří jsou vystaveni stresové zátěži (potkani jsou na stres velmi citliví), trpí nějakou nemocí nebo mají špatnou výživu.


Kožní problémy
Jsou, troufám si tvrdit, po rakovině nejčastějším zdravotním problémem, se kterým se v chovu potkanů můžeme setkat. Mohou mít různou příčinu a různě se projevovat. Uvedu proto alespoň některé z nich. Nejčastějším příznakem je úporné svědění, které nutí zvíře k neustálému škrábání se; v důsledku toho má potkan zakrátko kůži pokrytou stroupky, které si opakovaně škrábáním strhává, takže situace se nelepší, spíš naopak. S tím je spojeno téměř vždy také vypadávání chlupů v místě postižení. Tyto projevy mohou mít tyto příčiny (pokud je mi známo): vnější parazity, přemíra bílkovin v potravě nebo alergie.
Proti vnějším parazitům (např. všenkám) je možné použít některý z volně dostupných prostředků, např. Frontline. Poměrně častým onemocněním je také svrab, způsobovaný zákožkou svrabovou. V takovém případě je nejlepší vyhledat veterináře, který aplikuje nejčastěji Ivomec.
U samců často dochází ke kožním problémům v důsledku nadměrného příjmu bílkovin. Proto je dobré nejprve preventivně vyloučit z krmiva všechny bílkovinné složky a čekat, jestli se stav potkánka nezlepší.
V případě alergií je opět nejlépe konzultovat individuální případy s veterinářem, který pravděpodobně doporučí koupele a celkový způsob péče (změna typu podestýlky apod.).


Onemocnění dýchacího ústrojí
Mohou mít různé příčiny. Buď se potkan nachladil např. při pobytu venku v chladném počasí, při běhání po studené podlaze nebo máte klec postavenou v průvanu. Další příčinou může být nakažení mykoplazmózou. Ta je způsobována bakteriemi (Mycoplasma pulmonis), které žijí v horních cestách dýchacích téměř všech potkanů a myší a aktivují se při oslabení organismu. Mezi hlavní příznaky patří kašlání, kýchání, namáhavé dýchání, vlhký nos, vylučování porfyrinu (viz níže). Zvíře může také sedět nahrbené v koutě se zježenou srstí, může ztrácet zájem o potravu, hubnout. Neléčené nachlazení může skončit až zápalem plic a smrtí potkana.
Účinná léčba se provádí antibiotiky, proto při prvních příznacích dýchacích obtíží vezměte zvíře k veterináři, který stanoví nejvhodnější lék, dávkování a způsob aplikace. Platí: čím dřív s léčbou začnete, tím větší je pravděpodobnost, že bude úspěšná. Preventivně je vhodné umístit klece mimo průvan, používat bezprašnou podestýlku, která zamezí dráždění dýchacích cest a očí. Důležitá je rovněž důsledná karanténa nově příchozích zvířat (alespoň 2 týdny, v této době by se objevily případné příznaky nakažení).


Nádory
Nádory mohou být dvojího charakteru, zhoubné a nezhoubné. Zhoubné rakovinné nádory jsou patrně nejčastější příčinou úmrtí potkanů. Náchylnost k nádorovým onemocněním je dědičná záležitost. To jestli je nádor maligní (zhoubný) nebo benigní (nezhoubný) se pozná jedině histologickým vyšetřením, na které lékař odešle kousek tkáně nádoru.
Nádory jsou útvary na povrchu těla, viditelné pouhým okem, rostou hodně rychle a mohou dosáhnout značných rozměrů. Zpočátku nemají na kondici zvířete vliv, v pozdějších stádiích ovlivňují jeho celkový stav - potkan přestává žrát, hubne, je apatický.
Jak se dá postupovat, má-li váš potkánek nádor? Přicházejí v úvahu prakticky 2 řešení. První z nich je nechat potkana žít tak dlouho, dokud nezačne evidentně strádat a potom ho nechat šetrně utratit. Zní to hrozně, ale konec je neodvratný, proto je nelidské nechat zvířátko zbytečně trpět. Druhou možností je nechat potkanovi nádor odoperovat. Obecně se tato metoda doporučuje u zvířat mladších, která jsou v dobré kondici. Je třeba si uvědomit, že samotný operativní zákrok představuje značnou zátěž kladenou na organismus. Špatně odhadnutá narkóza může způsobit poškození nervového systému (projevuje se ochrnutím nebo epileptickými záchvaty), případně se potkan vůbec nemusí z uspání probrat. Kromě toho se může růst nádoru obnovit, není-li zhoubná tkáň odebrána úplně. Metastáze se u potkanů vyskytují vzácně. Samice trpí nezhoubnými nádory mléčné žlázy, u potkanů se také mohou vyskytnout nezhoubné tukové nádory.
Poraďte se s dobrým veterinářem a postupujte podle jeho doporučení. Nedělejte však ukvapené závěry, zvíře může s nádorem žít ještě delší dobu hezký život. Apeluji však na všechny chovatele: neprodlužujte zbytečně utrpení zvířete.


Otlaky
Otlaky jsou tvořeny zrohovatělou kůží, jsou bolestivé, vyskytují se zejména na zadních nohou. Otlaky bývají většinou způsobovány drátěnou podlahou pater klecí, proto vždycky dbejte na to, aby poličky byly z plného materiálu (dřevo, plast), jinak riskujete kromě otlaků také deformace končetin. Riziko vzniku otlaků se zvyšuje s věkem a tělesnou hmotností potkana.
Léčba je zdlouhavá a ne vždy vede ke kýženým výsledkům. Spočívá zejména v pravidelné desinfekci postižených míst a změně prostředí - je třeba používat měkkou podestýlku - bezprašné hobliny a seno (Pozor! Může obsazovat roztoče). Nezanedbejte první příznaky, otlaky vyvinout v pododermatitidu (vředové onemocnění zadních končetin).


Úrazy a otravy
Pokud máte potkánka puštěného na volno, je třeba dávat dobrý pozor, aby všetečné zvířátko nepřišlo k úrazu. Nejčastější bývá přejetí kusem nábytku, přiskřípnutí do dveří, úraz el. proudem, pád či střet s jiným domácím zvířetem (pes, kočka) a v neposledním případě otrava nebo pozření něčeho nestravitelného, co může poškodit trávicí trakt. V případě úrazu či otravy jednoznačně doporučuji návštěvu veterináře.


Závěrem
Výše uvedené zdaleka není vyčerpávajícím přehledem všech zdravotních komplikací, které se mohou vašemu mazlíčkovi přihodit. Jak už bylo řečeno výše, je lepší "přehnaná" péče než zanedbání.
Problém někdy bývá sehnat opravdu dobrého a kvalifikovaného veterináře. Já osobně chodím na Kliniku pro drobné savce VF v Brně. Pro ty z vás, kteří jsou poněkud z daleka a váhají mohu návštěvu tohoto zařízení jen doporučit, já i moji potkánci máme s tamějšími lékaři jen ty nejlepší zkušenosti.
 

Rozmnožování

24. května 2008 v 11:50 |  :) POTKANI


Kdy může mít potkanice mladé
Potkaní samice pohlavně dospívá ve stáří kolem 6 týdnů. Nejpozději v tuto dobu je nutné separovat samičky a samečky ze stejného vrhu, protože jejich pářící pokusy, realizované zatím
jen jako hra, se brzy přestanou míjet účinkem. Nechat samičku hned po dosažení pohlavní dospělosti zabřeznout je riskantní, protože je ještě malá a mohla by mít problémy s donošením mláďat nebo při porodu.
Optimálním věkem pro první zabřeznutí je 5 měsíců až půl roku věku; kolem 1 roku a nějakých 2 - 3 měsíců stáří by měla být samička vyřazena z chovu, protože odchov mláďat už by pro ni začínal být přílišnou zátěží.
Prvorodička starší než 6 - 7 měsíců bude mít s nejvyšší pravděpodobností problémy, riziko se zvyšuje spolu s věkem.


Předcházení otěhotnění
Je to jednoduché: Nenechávat samičky v blízkosti samců! Než si pořídíte potkana rozhodněte se pro pohlaví a jestli si nevíte rady s určením pohlaví, zeptejte se ve zverimexu nebo u zvěrolékaře. Pokud chcete mít samce se samicí můžete nechat samce kastrovat. Operace je však pro tak malé zvíře riskantní a zcela zbytečná.


Páření
Je-li samice v ŘÍJI (poznáme podle různých příznaků - po pohlazení nebo podrbání na zádech se začne prohýbat a jemně vibrovat ušima, od ostatních samic v kleci si nechá rajtovat na zádech a přitom se prohýbá jako luk).
Je-li samice špatně naladěna, může samečka odmítat - to znamená, že jeho pokusy o vřelé objetí se budou setkávat s odporem (kvičení, facky zadní tlapkou) OBRÁZEK 1, možná se i poperou. Raději tedy nechte páření na další večer. V opačném případě začne dvoření, při kterém samec samici různě očichává, olizuje a případně pronásleduje po kleci. Dvoření je krátké a hned potom se jde na věc .Celé to většinou trvá několik sekund OBRÁZEK 2.
Aktivní jsou většinou v noci, vrchol říje samičky je totiž v noci. Pro jistotu necháme samce a samici ve společné kleci asi 10 dní (samice má každý 5. den říji, ale zabřeznout může i když ji samec znásilní tomu se
říká nucená říje).

http://mixrat.wz.cz/images/kryti2.jpg - fotka krytí


Březost
Délka březosti u potkanů je od 21 do 25 dní, další prodlužování už obvykle znamená problémy. Stejně jako u lidí, na některých samicích je březost vidět brzy, na některých naopak skoro nic nepoznáte. Několik dní před porodem začne samice budovat hnízdo a toto je také čas, jestliže jste samečka nechávali dosud u ní, přestěhovat ho jinam. Samici už teď nikam nestěhujte. Hlídejte, jestli má neustále k dispozici dostatek potravy a
vody a vyhoďte z klece také další spolubydlící, jestliže jich tam je moc.
Tak pět dní před očekávaným porodem proveďte úklid klece, protože až budou mláďata na světě, nějakou dobu je budete muset nechat v klidu.


Porod
Vlastní porod obvykle trvá jednu až dvě hodiny. V době porodu nepřichází v úvahu nějaké vyrušování. Výjimku tvoří samice, u kterých lze očekávat potíže, tedy starší prvorodičky nebo nešťastnou náhodou zabřezlé starší samice - tady by bylo dobré, kdybyste v době velké události byli poblíž a nenápadně pozorovali, jak se věci vyvíjejí. Proces porodu začíná obyčejně slabým krvácením z pochvy a pak následují stahy, při kterých se samice všemožně prohýbá a natahuje. Když se objeví první mládě, potkanka se posadí a pomáhá postupně všem na svět tlapkami a zuby. Hned také sežere plodové obaly, placentu (každé mládě má svoji) a pupeční šňůru. Pokud se některé mládě narodí mrtvé, bývá sežráno také. V momentě, kdy jsou všechna mláďata venku (počet je variabilní, bývají minimálně 4, ale může jich být až 24, méně početné vrhy mívají zvláště starší samice),
pečlivě olízaná a přisátá na cecíkách, je porod za vámi. Pokud porod začal a ani po dvou hodinách se neobjevuje první mládě, je dost pravděpodobné, že nastal problém. Musíte samici rychle a hlavně v klidu dopravit k veterináři. Většinou je za tím mládě, které ucpalo cestu ven všem ostatním na dně dělohy nebo v porodních cestách. Když budete dbát na přiměřený věk samice, dostatečný odstup mezi vrhy a správnou péči, mělo by proběhnout vše v naprostém pořádku.


Kam s mláďaty
-jsou různé možnosti odbytu mláďat potkanů.

a)chovatelé:
- poproste některého chovatele, jestli by si nechtěl vzít vašeho mladého nebo aby zveřejnil na svých stránkách jejich inzerát. Možná vám vyhoví. (Kontakty na chovatele najdete v odkazech)

b)inzerce:
- na internetu existuje spousta inzerce kam byste si mohli vložit svůj inzerát, určitě se někdo ozve.

c)zverimex:
- toto je ta poslední volba, když už vážně nevíte kam s mláďaty. Najděte nějaký obchod se zvířaty, kde s nimi zacházejí co nejlépe. Poproste prodavače, aby by je neprodával jako krmivo pro hady, určitě vám to slíbí (možná, ale nesplní) =o (. Takový už je osud potkanů.

0 den - Páření
Když je samice v říji, páření se seběhne hned po seznámení obou "milenců" .

po 14 dnech březosti
Je patrný nárůst velikosti bříška samičky, od této doby ji můžeme začít přikrmovat vločkami namočenými v mléce, tvrdým sýrem, jogurtem...

19. - 20. den březosti
Samice začíná budovat hnízdo. Můžete jí vypomoci různými papírky hadříky nebo senem.

21. - 23. dnem
Matka odchází k porodu.V tuto dobu samici nerušte!

Po porodu
Mláďátka přicházejí na svět holá a slepá.
Podle očí, která jdou vidět přes slabou kůži na očích, lze poznat, zda se jedná o černé nebo červené oči.

3. den stáří
Miminkům se začne projevovat na tělíčku pigment. Je již patrné zbarvení budoucích tmavých potkanů.

5. den
Zdravá mláďata zdvojnásobují porodní hmotnost.
Začíná se pomalu objevovat řídká srst a zbarvuje se bříško, které bylo doteď růžové.

7. den
Otevírají se jim zvukovody. Vidíme zřetelné drápky, vousy. Objevuje se první srst.

10. den
Jde stoprocentně poznat co je který za barevnou variantu. Začínají přijímat pevnou stravu, okraje hnízda tedy posypáváme ovesnými vločkami nebo drcenými piškotky, jestliže jim toto ještě neobstarala vlastní matka.

13. den
Otvírají mladí potkani oči. Jakmile dokážou vidět, hrabou se z hnízda, aby lépe prozkoumali své nejbližší okolí. Matka je ale posbírá a přenáší zpět do hnízda.

28. den
Matka přestává kojit. Mláďata se však pořád budou pokoušet sát a bude se z klece ozývat řev (to totiž zjistí že už žádné mléko není a tak ho vyžadují).

1 měsíc
Je možné mláďata bez problémů předávat novým majitelům.

5. týden
Mláďata dosahují pohlavní zralosti - samci a samice se musí rozdělit.

Krmení-potkan

24. května 2008 v 11:49 |  :) POTKANI


Tekutiny
Hned na začátku bych chtěla vyvrátit mýtus z několika publikací, že pokud dáváte zvířátkům čerstvou zeleninu a ovoce, nemusí zvíře pít vodu. Toto je opravdu holý nesmysl. Potkánek samozřejmě přístup k vodě musí mít! Voda by se měla měnit denně (zvláště pokud jí dáváte z vodovodu, chlór začne v napáječce po dnu zapáchat, voda už není ideální a také pokud máte budoucí nebo kojící maminku a miminka). Nemusíte však podávat jen vodu. Občas můžete potkánkům vodu smíchat s nějakým bylinkovým sirupem. Moc jim to chutná a rozhodně v malých dávkách neuškodí, spíše naopak. Ovšem udělejte opravdu řídký koncentrát. Vhodné jsou taky různé čaje, které můžete dávat jak teplé, tak studené.

TIP: Moji potkánci si oblíbili Bylinný sirup s Echinaceou.

Hlavní strava
Hlavní složkou krmení by mělo být zrní, ale podle mých zkušeností většině potkanů zrní vůbec nechutná a nejí ho. Dnes už můžete v obchodech koupit různé směsi pro potkany, které jsou velmi kvalitní. Také se prodávají granule pro potkany. Já jsem je nevyzkoušela, ale z doslechu vím, že většinou potkany vůbec nezaujmou. Není však těžké vyrobit si jídlo sami a dávat tam jen to, co vaši potkánci jedí. Občas to vyjde i levněji než to kupované a hlavně je to zábavné. Jídlo pro potkana by mělo být velmi různorodé, bohaté na vitamíny i na bílkoviny. Nezapomeňte, že potkani jsou všežravci a rádi si občas zobnou nějakého toho červíka nebo rybičku. Do krmení můžete přidávat sušené živočichy. Přidejte nějaké ořechy, sušené ovoce a granule. Jak já někdy říkám, co vás napadne a potkanům neublíží. Samozřejmě dbejte na linii svého potkana, strava by neměla být moc tučná.

TIP: Můžete se inspirovat mojí směsí, kterou jsem nedávno uvařila. První směs a druhá směs.

Rozšířený jídelníček
Já tomuto zpestření říkám "večeře". Občas (někdo to dělá i denně) by se měl potkanům místo suchého zrní uvařit jiný chod. Myslím tím například uvařit těstovinky, či rýži a zamíchat s dalšími dobrotami. Nic nesmí být okořeněné. Přidejte k tomu třeba kukuřici, hrášek, syrové rybičky (grundle - můžete koupit mražené a pak rozmrazit), vařené kuře, hovězí, vepřové. Zamíchejte to se sýrem (jak tvrdý, tak tavený), s vařeným vajíčkem natvrdo (žloutku málo, spíše bílek). Můžete přidat i kočičí nebo psí konzervu.

TIP: Výhodné je koupit si krmné těstoviny. Nejen, že potkánkům moc chutnají, ale jsou narozdíl od normálních těstovin o hodně levnější.

Zelená strava
Potkani opravdu jí téměř všechno. Pochopitelně podávejte, jak zeleninu, tak ovoce. Předpokládám, že ovoce nebude nijak závadné a bude umyté. Pozor jen na překrmování jedním druhem a na nadýmavé ovoce a zeleninu (cibule, kapusta, zralé hrušky). Někdy také mohou být problémy po požití hlávkového salátu (kvůli postřikům). Pokud má ovoce zrníčka, tak pouze v malém množství a pecky radši nedávejte vůbec. Nezapomeňte také někdy utrhnout něco z louky, oblíbené jsou pampeliškové listy, jetel a další. Pozor na místo, kde rostlinky seberete! Nemělo by to být u silnice (jedovaté látky od aut), tam, kde se venčí pejsci (možný přenos nemocí z moče) a rozhodně ne tam, kde byli použity chemické postřiky a jakékoli chemikálie.

TIP: Oblíbeným jídlem, s kterým si potkani vyhrávají, je utržená větévka z ovocného stromu. Lístky chutnají a o větvičky si obrousí zoubky. Můžete tam nechat i plody jako třešně.

Různé doplňky jídla a pamlsky
Další důležitou složkou potravy je nějaký materiál na obrušování zubů. Vhodný je tvrdý chleba, různé větvičky ze stromů (nejlépe ovocné, pozor na jedovaté!!!, radši se podívejte předem do atlasu stromů). V obchodech se dokonce prodávají minerální kameny k obrušování. Ty můžete pořídit také, vydrží docela dlouho. V obchodech najdete mnoho dobrůtek a tak si vyzkoušejte, co vašim miláčkům chutná. Dobré jsou dropsy, které jsou v mnoha příchutích. Neškodné a lahodné jsou i některé lidské pamlsky jako dětské piškoty.

TIP: Já například dávám po každém návratu domů za odměnu jeden drops nebo něco tomu podobného, utužuje to váš společný vztah. Je to lepší než když je jen tak vysypete do klece.
 


Bydlení-potkan

24. května 2008 v 11:47 |  :) POTKANI


Protože bydlení (akvárium, klec, voliéra...) je vlastně jedna z nejdůležitějších věcí potřebných pro chov potkanů, rozhodla jsem se o klecích, akváriích či voliérách napsat něco podrobnějšího. Snad vám to pomůže ve správném chovu potkanů.

Umístění bydlení:

Trvalé místo: potkánek potřebuje soukromí a tak by klec měla mít trvalé místo

Průvan: bydlení by se určitě mělo nacházet v místě kde není průvan, protože ten způsobuje nachlazení, které pak může přejít v chronickou nemoc

Hluk: jelikož potkan slyší mnohokrát lépe než lidé, není moc dobrý nápad umisťovat klec vedle televize, rádia atd.

Teplo: i když potkánci mají teplo rádi, není nejlepší to s teplem přehánět. Potkanovi moc nepomůže těžce dýchat, každou chvíli běhat pít atd.

Prach: prach způsobuje alergii = kýchání = těžké dýchání...atd

Světlo: potkánci mají rádi spíše šero (to ovšem neznamená dát je někam do tmy) - takže určitě nemít klec někde pod lampičkou

Úklid bydlení:
bydlení by se mělo vždy umýt horkou vodou (patra atd.)¨
výměna podestýlky - podestýlku doporučuji třeba - kukuřičná vřetena, nebo takové válečky pro hlodavce, kočky atd. (moc nedoporučuji Jonáše, docela vysušuje tlapičky; moc nedoporučuji hobliny - většinou jsou moc prašné), můžete také použít jako podestýlku hadr a jenom do záchodu dát vřetena - nebo něco jiného (ale jenom když máte zvířátko čistotné a je na záchodek naučené)
vyprání nebo vyhození hamaků (špinavých samozřejmě:-)
vyčistění domečku a pater

Typy domečků:
kartonový
dřevěný
plastový
látkový
hamak (je několik typů - trojúhelníkový,jakoby čtverec, a ponožkový..atd..)

poddruhy

24. května 2008 v 11:43 |  :) POTKANI
Poddruhy
Potkan obecný (Rattus norvegicus norvegicus)


Nejvíce rozšířený druh ve volné přírodě a ve světě.
Potkan východní (Rattus norvegicus caraco)

Pravděpodobně druh rozšířený v Asii a Rusku (nejsou bližšší informace).
Potkan laboratorní (Rattus norvergicus var. alba)

Šlechtěná bílá varieta potkana, určená původně k pokusným účelům. Tato varieta narozdíl od potkana obecného nemá zejména schopnopnost hostit různé nebezpečené nemoci a je možné ji ochočit. Tento poddruh je rozšířen v domácnostech jako ochočené domácí zvíře. Podle názvu za slovy var. je označení barevné variety nebo variety s jinou stavbou těla nebo druhem srsti. Viz níže:
Potkan laboratorní - typy těla a srsti
Standard - klasická stavba těla a typ srsti
Dumbo - potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší
Manx (Tailless) - bezocasí potkani
Sphynx (Hairless/nunu) - bezsrstí potkani
Patchwork - potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy, místa na kterých vyrůstá se mění
Rex - zvlněná odstávající srst
Fuzz - jemná řídká srst, vousky jsou kratší a zakroucené
Dwarf - trpaslík, též minipotkan
Odd-eyed - každé oko má jinou barvu
Satin - rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk
Harley - srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je "plyšová" a načechraná
Velveteen - zvlněná srst podobná jako rex, ale je více uhlazená. S věkem zvířete se srst narovnává
Potkan laboratorní - barvy
alba = albín - není schopen vytvářet pigment - bílá srst, oči růžové
agouti = aguti - přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je štříbřité, oči černé
blue agouti = modrá aguti - modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé
amber = světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové
beige = střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé
black = černá srst, černé oči
black, silvered = prostříbřená černá
blue, powder = stříbřitě modrá - břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem
blue, american = americká modrá - světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem
blue, russian = ruská modrá - tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé
buff = bůvolí - světlebéžová, ruby oči
champagne = šampaňská - světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem
chocolate = čokoládová - čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem
cinnamon = skořicová - oči jsou černé nebo rubínové
cinnamon pearl = skořicově perlová - jednoltivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé
fawn = zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči
himalay = himalájské zbarvení - jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené
siam = siamské zbarvení - základ smetanová až krémová, oči červené, nově i černé
lila = lila - teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči
topaz = topaz - zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči
pearl = perlová - světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části
dove = holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby
mink = mink - tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby
mock mink (havana) - barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby
platinum = platinová - stříbřitá s nádechem do modra, oči ruby nebo černé black eyed white (BEW) = bílý potkan s černýma očima, nejedná se o albína!
Potkan laboratorní - kresby
self, solid = jednobarevný
berkshire = jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými "ponožkami" a bílou poslední třetinou ocasu
capped = kapucín - hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý
hooded = japonská kresba - jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál
husky = záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozěluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají
irish = irská kresba - tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen
bareback = hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý
variegated = pestrý - základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena
varieberk = potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé "strakováním"
blazed = lysina - bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu
spotted = bílá skvrna na čele
collared = bílý límeček
merle = u nás zatím málo známá
A pro srovnání stručné informace o kryse:

Krysa je české jméno pro velké množství rodů hlodavců z podčeledí křečkokrys (Cricetomyinae) a pravých myší (Murinae). Obvykle se ale myslí krysa obecná, nebo potkan, který je často za krysu obecnou zaměňován.

Krysy jsou poměrně velcí hlodavci s dlouhým lysým ocasem. U krysy obecné je ocas delší než tělo, ale u dalších krys toto nemusí platit. Jsou to býložravci nebo všežravci. Velmi rychle se rozmnožují a bývají hojní, přesto se i mezi krysami nachází ohrožené a kriticky ohrožené druhy.

Krysa obecná je invazivním druhem. Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě, jako on.
Taxonomie
Podčeleď: křečkokrysy (Cricetomyinae)

V podčeledi křečkokrys nalezneme 3 rody a 6 druhů hlodavců, všichni mají české rodové jméno krysa. Jsou to velcí hlodavci s noční aktivitou, narozdíl od ostatních krys mají lícní torby. Obývají subsaharskou Afriku.
Podčeleď: pravé myši (Murinae)

Mezi pravé myši se řadí jak rody, které mají české rodové jméno krysa, tak myši a některé další rody, jako je klokanomyš nebo skálomyš. Platí, že menší druhy se označují jako myš a větší jako krysa.

inteligence a způsob života

24. května 2008 v 11:39 |  :) POTKANI
Inteligence a způsob života

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky své přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydli, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.

Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec zpravidla nejsilnější samec ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6km², na kterém členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.

velikost + rozšíření

24. května 2008 v 11:34 |  :) POTKANI
Velikost

Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600g, méně obvykle v dobrých podmínkách až do 900g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 - 270 mm.
Rozšíření

Potkan je kosmopolitní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.

Potkan se začal v 50 letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80-90 letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné varianty a potkan si získal na popularitě.

popis

24. května 2008 v 11:26 |  :) POTKANI
Popis

Potkan obecný, jehož binomické jméno je Rattus norvegicus, je hlodavec často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až 2 let.

plemena koní A- V

23. května 2008 v 21:21 |  :) KONĚ


Koně jsou velmi oblíbená zvířata, která člověka doprovází již od starověkého Řecka a Říma. Během staletí se koně neustále měnili a vznikli a vznikají tak stále nová plemena. Zde naleznete plemena koní, které se chovají v Evropě.
Plemena koní - A
Andaluský kůň
Americký klusák
Achaltekin
Achateltekinský kůň
Arabský plnokrevník
Anglický plnokrevník
Angloarab
Americký hanácký kůň - Quarter
Plemena koní - B
Berberský kůň
Belgický chladnokrevník
Bretaňský kůň
Brumby
Plemena koní - C
Connemarský kůň
Clevelandský hnědák
Camargský kůň
Chlumecko-kladrubský plavák
Chlumecká izabela
Plemena koní - Č
Český teplokrevník
Český chladnokrevník
Plemena koní - D
Daleský pony
Dartmoorský pony
Plemena koní - E
Exmoorský pony
Plemena koní - F
Falabella
Fellský pony
Fjordský kůň
Finský kůň
Frederiksborský kůň
Fríský kůň
Plemena koní - G
Garrana
Plemena koní - H
Hafling
Hannoverský kůň
Holandský teplokrevník
Holštýnský kůň
Hucul
Plemena koní - I
Irský tinker
Plemena koní - J
Jutský kůň
Plemena koní - K
Karabairský kůň
Kladrubský kůň
Kladrubský vraník
Konik
Kůň Převalského
Plemena koní - L
Lipický kůň
Lusitánský kůň
Plemena koní - M
Miniappaloosa
Merénský kůň
Mongolský kůň
Moravský chladnokrevník
Moravský teplokrevník
Morgan
Mustang
Plemena koní - N
New Forest pony
Norik
Plemena koní - O
Oldenburský kůň
Orlovský klusák
Plemena koní - P
Perchelon
Pinto
Pottok
Plemena koní - Q
Quater horse
Plemena koní - R
Rocky Mountain pony
Plemena koní- S
Schagya
Schetlandský pony
Schirský kůň
Slezký norik
Starokladrubský bělouš
Plemena koní - T
Tarpan
Plemena koní - V
Velšský kob
Velšský pony
Velkopolský kůň
Východofríský kůň

Potkani

23. května 2008 v 21:16 |  :) POTKANI
Popis

Potkan obecný, jehož binomické jméno je Rattus norvegicus, je hlodavec často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až 2 let.
Velikost

Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600g, méně obvykle v dobrých podmínkách až do 900g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 - 270 mm.
Rozšíření

Potkan je kosmopolitní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.

Potkan se začal v 50 letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80-90 letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné varianty a potkan si získal na popularitě.
Inteligence a způsob života

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky své přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydli, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.

Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec zpravidla nejsilnější samec ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6km², na kterém členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.
Poddruhy
Potkan obecný (Rattus norvegicus norvegicus)

Nejvíce rozšířený druh ve volné přírodě a ve světě.
Potkan východní (Rattus norvegicus caraco)

Pravděpodobně druh rozšířený v Asii a Rusku (nejsou bližšší informace).
Potkan laboratorní (Rattus norvergicus var. alba)

Šlechtěná bílá varieta potkana, určená původně k pokusným účelům. Tato varieta narozdíl od potkana obecného nemá zejména schopnopnost hostit různé nebezpečené nemoci a je možné ji ochočit. Tento poddruh je rozšířen v domácnostech jako ochočené domácí zvíře. Podle názvu za slovy var. je označení barevné variety nebo variety s jinou stavbou těla nebo druhem srsti. Viz níže:
Potkan laboratorní - typy těla a srsti
Standard - klasická stavba těla a typ srsti
Dumbo - potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší
Manx (Tailless) - bezocasí potkani
Sphynx (Hairless/nunu) - bezsrstí potkani
Patchwork - potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy, místa na kterých vyrůstá se mění
Rex - zvlněná odstávající srst
Fuzz - jemná řídká srst, vousky jsou kratší a zakroucené
Dwarf - trpaslík, též minipotkan
Odd-eyed - každé oko má jinou barvu
Satin - rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk
Harley - srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je "plyšová" a načechraná
Velveteen - zvlněná srst podobná jako rex, ale je více uhlazená. S věkem zvířete se srst narovnává
Potkan laboratorní - barvy
alba = albín - není schopen vytvářet pigment - bílá srst, oči růžové
agouti = aguti - přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je štříbřité, oči černé
blue agouti = modrá aguti - modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé
amber = světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové
beige = střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé
black = černá srst, černé oči
black, silvered = prostříbřená černá
blue, powder = stříbřitě modrá - břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem
blue, american = americká modrá - světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem
blue, russian = ruská modrá - tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé
buff = bůvolí - světlebéžová, ruby oči
champagne = šampaňská - světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem
chocolate = čokoládová - čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem
cinnamon = skořicová - oči jsou černé nebo rubínové
cinnamon pearl = skořicově perlová - jednoltivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé
fawn = zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči
himalay = himalájské zbarvení - jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené
siam = siamské zbarvení - základ smetanová až krémová, oči červené, nově i černé
lila = lila - teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči
topaz = topaz - zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči
pearl = perlová - světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části
dove = holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby
mink = mink - tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby
mock mink (havana) - barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby
platinum = platinová - stříbřitá s nádechem do modra, oči ruby nebo černé
black eyed white (BEW) = bílý potkan s černýma očima, nejedná se o albína!
Potkan laboratorní - kresby
self, solid = jednobarevný
berkshire = jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými "ponožkami" a bílou poslední třetinou ocasu
capped = kapucín - hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý
hooded = japonská kresba - jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál
husky = záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozěluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají
irish = irská kresba - tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen
bareback = hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý
variegated = pestrý - základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena
varieberk = potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé "strakováním"
blazed = lysina - bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu
spotted = bílá skvrna na čele
collared = bílý límeček
merle = u nás zatím málo známá
A pro srovnání stručné informace o kryse:

Krysa je české jméno pro velké množství rodů hlodavců z podčeledí křečkokrys (Cricetomyinae) a pravých myší (Murinae). Obvykle se ale myslí krysa obecná, nebo potkan, který je často za krysu obecnou zaměňován.

Krysy jsou poměrně velcí hlodavci s dlouhým lysým ocasem. U krysy obecné je ocas delší než tělo, ale u dalších krys toto nemusí platit. Jsou to býložravci nebo všežravci. Velmi rychle se rozmnožují a bývají hojní, přesto se i mezi krysami nachází ohrožené a kriticky ohrožené druhy.

Krysa obecná je invazivním druhem. Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě, jako on.
Taxonomie
Podčeleď: křečkokrysy (Cricetomyinae)

V podčeledi křečkokrys nalezneme 3 rody a 6 druhů hlodavců, všichni mají české rodové jméno krysa. Jsou to velcí hlodavci s noční aktivitou, narozdíl od ostatních krys mají lícní torby. Obývají subsaharskou Afriku.
Podčeleď: pravé myši (Murinae)

Mezi pravé myši se řadí jak rody, které mají české rodové jméno krysa, tak myši a některé další rody, jako je klokanomyš nebo skálomyš. Platí, že menší druhy se označují jako myš a větší jako

Kam dál